Makulární degenerace - příznaky, projevy, symptomy

: Zveřejněno: 27. listopad 2014; Napsal MUDr. Eva Pivoňková; Zobrazení: 22552

Degenerace sítnice (retinitis pigmentosa, dystrophia pigmentosa retinae, degeneratio tapetoretinalis) je jedno z mnoha onemocnění oka řadící se do skupiny tapetoretinálních degenerací (zkratka TRD), což jsou onemocnění postihující pigmentovou vrstvu sítnice, tapetum nigrum. Je nezánětlivého původu, přestože dříve bylo toto onemocnění označováno jako retinitis (kdy koncovka itis znamená zánět).

___

Dochází k poškození nervových elementů sítnice. Často se vyskytuje oboustranně a vědci uvažují o podílu genetiky na vzniku tohoto onemocnění.

Degeneraci můžeme rozdělit na centrální a periferní, i když jednotlivé obrazy onemocnění mohou splývat.
Léčba: bohužel v současné době neexistuje žádná léčba, která by toto onemocnění odstranila. Používáme tedy pouze pomůcky na rozšíření zorného pole, snažíme se člověka naučit chůzi za šera a tmy. Doporučená je rovněž úprava osvětlení.

Jak se projevuje retinitis pigmentosa, pigmentová degenerace sítnice - příznaky, projevy, symptomy

šeroslepost
zužování zorného pole (až na 5° - tzv. "trubicové vidění")
světloplachost
problémy s adaptací při přechodu ze světla do tmy a opačně
často i komplikovaná katarakta (šedý zákal)

Makulární degenerace (degeneratio maculae), degenerace žluté skvrny sítnice

Řadíme ji ke skupině tzv. centrálních retinálních degenerací. Makulární degeneraci rozdělujeme na tři různé typy, podle toho, jak se vyskytují v závislosti na věku.

U dětí máme tzv. Bestovu makulární degeneraci, u mládeže Stargardtovu nebo též juvenilní makulární degeneraci a u osob starších tzv. senilní nebo stařeckou (ARMD). ARMD má 2 podoby – suchou a vlhkou.

Makulární degenerace nevede k úplné slepotě, ale jedinec má zachováno pouze vidění mimo makulu (žlutou skvrnu). Léčba chirurgická je možná pouze u tzv. vlhké formy, na suchou zatím neexistuje. Můžeme však s pacientem nacvičovat vidění mimo makulu a používat optické pomůcky.