Vitamin C, kyselina askorbová plní v našem těle celou řadu důležitých funkcí. Je antioxydantem, což znamená, že pomáhá zneškodnit v těle vzniklé volné kyslíkové radikály. Ty v těle vznikají účinkem kyslíku. Každou lidskou buňku napadne denně tisíce volných kyslíkových radikálů. Při nedostatečné ochraně této buňky mimo jiné také vitaminem C by došlo k jejímu zvrhnutí v rakovinové bujení.
___
___
Vitamin C také působí jako významná prevence onemocnění srdce a cév. Účastní se tvorby kolagenu, hormonů nadledvin, karnitinu a dopaminu. Účastní se také metabolismu žlučových kyselin, mědi a železa. Tento vitamin také chrání organismus před těžkými kovy.
Další významnou roli hraje ve fungování imunitního systému. Zvyšuje odolnost organismu proti infekci a rovněž proti chladu.
Jak se projevuje nedostatek vitamínu C - příznaky, projevy, symptomy
- krvácení do kůže, kloubů i pod okostici,
- dochází ke ztrátě pružnosti cév,
- v důsleku nepevnosti vaziva (kolagen) dochází k viklání a následné vypadávání zubů.
Při mírné hypovitaminóze
- se zpomaluje růst,
- více se kazí zuby,
- vytvářejí se modřiny,
- organismus není odolný proti infekci, objevují se
- hemeroidy,
- vznikají deprese, člověk je celkově
- vyčerpaný a trpí
- žaludečními problémy.
Jak se projevují kurděje, skorbut
Při výrazné hypovitaminóze až avitaminóze dochází k onemocnění zvané kurděje.
Touto nemocí trpěli piráti a námořníci, protože jedli jenom konzervy a maso. Po odhalení kurdějí začali s sebou vozit ovoce nebo alespoň citrónovou šťávu. Kurděje neboli skorbut se projevují
- chudokrevností (anemie),
- křehkými kostmi,
- atrofovanými (zmenšenými) svaly,
- opakovanými infekcemi,
- vypadáváním zubů,
- častým krvácením,
- sterilitou a
- otokem kloubů.
U malých dětí se projevuje
- neprospíváním (růst ad.) a
- poruchami osifikace (nepevné kosti).
Další informace o vitamínu C
Vitamín C, neboli kyselina askorbová, je natrvalo spojena s léčením onemocnění kurdějemi. Je to bílá, ve vodě dobře rozpustná látka. Chová se jako kyselina. Snadno reaguje se vzdušným kyslíkem na fyziologicky aktivní dehydroaskorbovou kyselinu a v této přeměně spočívá i její biologický účinek. Vitamínem je pouze pro člověka, opici a morče. Ostatní savci si potřebné množství vyrobí sami a nejsou odkázáni na přívod v potravě.
Pokud je v lidském těle obsah kyseliny askorbové ve fyziologické koncentraci, je její vylučování velmi pomalé. Polovina tohoto množství se vyloučí asi za 16 dní a při konzumaci potravy bez vitamínu C se rozvoj kurdějí projeví asi za 3 až 4 měsíce. Při zvýšení koncentrace nad fyziologickou hodnotu je naopak vylučování a přeměna velice rychlá a děje se tak řádově v hodinách. Proto, pokud je zajištěn příjem v dávkách kolem 60-80 mg denně, není prakticky možné vyvolat deficit tohoto vitamínu.
Ztráty vitamínu C jsou při zpracování potravin značné a velice záleží na způsobu jejich přípravy. Snadno se ničí povařením, krájením syrové zeleniny kovovým nožem, ponecháním uvařeného jídla při vyšší teplotě. Při působení několika faktorů mohou dosahovat až 90%. Při vaření se ztrácí asi 15%, pečením asi 30%, vařením a ponecháním jídla dojít při vyšší teplotě až 70%. Nejmenší ztráty se dosahují při vaření v páře, kolem 5 až 8%. Skladováním ovoce a zeleniny klesá obsah vitamínu C přibližně o 20 až 50% v závislosti na podmínkách a délce skladování. Nejideálnějším způsobem je konzumovat zeleninu a ovoce syrové.
Pokud je vitamín C v doplňcích výživy současně se železem nebo mědí, je jeho přítomnost jako vitamínu zcela neopodstatněná. Pokud je však v takové tabletě železo ve formě Fe3+, plní úlohu oxidačně-redukčního činidla a převádí železo na Fe2+. Z takového vitamínu tělo moc užitku nemá.
Přirozené zdroje
Vitamín C se vyskytuje především v zelenině a ovoci. Jeho obsah v živočišných tkáních je poměrně malý Dlouhou dobu byly za nejvydatnější zdroj doporučovány citrusové plody. V posledních letech se staly módní záležitostí plody kiwi. Skutečnost je ale úplně jiná. Jednoznačně nejbohatším zdrojem jsou šípky, černý rybíz, červená paprika a petržel.
Denní potřeba
Jako denní potřeba se uvádějí hodnoty pro děti 40 mg; pro děti od 8 let 50 mg; pro ženy 60 mg; pro muže a těhotné ženy 80 mg; pro kojící ženy pak 80 až 100 mg.
Doporučená denní dávka vitamínu C je v ČR stanovena vyhláškou na 80 mg a nejvyšší přípustné množství v denní dávce je stanoveno na 2 000 mg.
Účinky vitamínu C
Velice propagovaný názor o účinku proti chřipce je zavádějící. Nebyl doposud podán důkaz o tom, že by v případě propuknutí chřipkového onemocnění vitamín C průběh onemocnění zlepšil. Dokonce ani nejsou přesvědčivé důkazy o jeho preventivním účinku, pokud je aplikován samostatně. Určité pozitivní výsledky byly dosaženy při kombinaci vitamínu C s beta karotenem, musí však být zajištěn i dostatečný přívod zinku. Předpokládá se však, že účinek této kombinace spíše spočívá v mobilizaci obranných reakcí a mobilizaci imunitního systému, takže se tělo snáze vypořádá s nastupující infekcí. Co je však důležité, nebyly použity žádné přehnané dávky vitamínu C, naopak dávky přesahující 200 mg pozitivní efekty spíše potlačovaly.
S vitamínem C se spojuje i otázka jeho příznivého vlivu na odstraňování volných radikálů. Na druhé straně je však nutno říci, že působením kyseliny askorbové v přítomnosti trojmocného železa naopak volné radikály vznikají. Pokud je železo dvojmocné, nebyla zvýšená tvorba radikálů prokázána. Proč tomu tak je, na to musí dát odpověď týmy vědců, kteří se uvedenou problematikou zabývají. Určitě však další důvod k tomu, abychom to s nadbytečnou konzumací vitamínu C nepřeháněli.
Biochemická aktivita
vitamínu C souvisí s tvorbou kolagenu, pojivové tkáně mezi buňkami. Při těchto reakcích dochází k přeměně železa se dvěma kladnými náboji, na železo se třemi kladnými náboji. Aby mohlo železo příslušnou reakci nadále usměrňovat, musí mu být jeden kladný náboj odebrán. Vše nasvědčuje tomu, že o toto se stará kyselina askorbová.
