Postresuscitační nemoc, postresuscitační syndrom (anglicky post-cardiac arrest syndrome, PCAS) je termín, který je lékaři užíván pro stav, který nastává po úspěšné kardiopulmonální resuscitaci pacienta a obnovení je spontánní cirkulace. Důvodem k zahájení resuscitace je srdeční zástava. Během srdeční zástavy však v organismu pacienta dochází k aktivaci celé řady patofyziologických procesů.
___
___
Tyto procesy jsou příčinou dalšího, často fatálního poškození organismu. Lékaři tak ani po úspěšné resuscitaci nemají vyhráno.
Závažnost postresuscitačního syndromu PCAS je odvislá na řadě faktorů, především na tom, jaký byl stav organismu před zástavou. Dále je pro pacienta klíčové, jak se podaří odstranit příčinu zástavy. Je nutné pacienta monitorovat a zajistit jeho základní životní funkce.
Jak se projevuje postresuscitační syndrom PCAS - příznaky, projevy, symptomy
-
poškození mozkudysfunkce myokardu (poškození funkce srdeční svaloviny)
- kóma
- krátké svalové záškuby
- různý stupeň poruchy vědomí
- křeče
- smrt mozku
- selhání mozkové mikrocirkulace
- vysoká horečka s teplotami přes 40 °C
- vzestup koncentrace oxidu uhličitého v krvi
- zvýšení hladiny cukru v krvi
-
systémová ischemicko-reperfúzní reakce – reakce, která je spojena s neprokrvením (ischémií) tkáně a jejím následným znovu prokrvením (reperfuzí)přetrvává základní příčina srdeční zástavy
- vyplavení prozánětlivých působků a rozvoj zánětlivé a koagulační aktivity
- může docházet až k rozvoji SIRS (systémová zánětlivá odpověď organismu) a následně MODS (multiorgánové selhání)
Postresuscitační nemoc, postresuscitační syndrom - obrázek, fotografie
obrázky a fotorafie budou doplněny v průběhu roku 2019
