Temporální arteritida, zánět spánkové tepny (tedy synonymně Hortonova nemoc, anglicky cranial arteritis, giant cell arteritis) je autoimunitní neinfekční onemocnění, kdy dochází k zánětu arteria temporalis respektive velkých cév v oblasti krku. Častěji se vyskytuje u starších žen, především těch, které jsou starší 70 let. Z nejasného důvodu dochází ke vzniku zánětu ve velkých cévách.
___
___
Stav je často spojen s přítomností jiných autoimunitních chorob (systémový lupus erythematodes, revmatoidní artritida).
Diagnostika souvisí s příznaky. Provádí se rozbor krve, kdy v krevním obrazu je zvýšená hladina bílých krvinek, což značí přítomnost zánětu, dále nalézáme zvýšené CRP a zvýšenou sedimentaci. Vhodné je také vyšetřit postiženou tepnu pohmatem (pokud to ovšem lze). Někdy musíme přistoupit také k je odebrání drobného vzorku spánkové tepny. Ten je pak odeslán na histologické vyšetření, kde může být zjištěna přítomnost zánětlivých změn.
Léčba: Při léčbě tohoto onemocnění se podávají léky tlumící imunitní procesy, zejména kortikoidy.
Jak se projevuje zánět spánkové tepny, temporální arteritida - příznaky, projevy, symptomy
- odvíjí se od typu postižené tepny (nejčastěji postižena spánková tepna - arteria temporalis; ale také může postihnout aortu a její větve na hrudníku)
- souvisí s poruchami tkání zásobených již zmíněnými cévami (zvláště hlava včetně obličeje)
- bolestivost a okem patrný otok spánkové tepny
- vymizení pulzace na postižené tepně
- poruchy vidění (dvojté vidění až ztráta zraku)
- bolest hlavy
- zvonění v uších
- bolest při žvýkání
- jak je uvedeno výše, příznaky mohou souviset i ostatními autoimunitními onemocněními
- příznaky související s přítomností zánětu: nadměrné pocení, horečka, ztráta chuti k jídlu, slabost