Antifosfolipidový syndrom (APS, Antiphospholipid syndrome, antiphospholipid antibody syndrome, APLS, Hughes syndrome) je charakterizován tvorbou orgánově nespecifických autoprotilátek, které zapříčiňují zvýšenou srážlivost krve, tzv. hyperkoagulační stavy. APS se řadí mezi získaná autoimunitní onemocnění (tělo si vytváří protilátky proti vlastním tkáním).
___
___
Zvýšená srážlivost postihuje nejen tepny, ale také žíly. Může dojít k postižení kteréhokoli orgánu, nejnebezpečnější je však postižení mozku, plic, srdce.
Antifosfolipidový syndrom APS můžeme dělit na 2 základní typy. Typ sekundární s vyskytuje na podkladě jiného onemocnění. Typ primární se naopak vyskytuje samostatně.
Diagnostika APS se odvíjí z laboratorního nálezu, ve kterém pozorujeme aspoň jednu z následujících protilátek: lupus antikoagulans (LA), antikardiolipinové protilátky (aCL třídy IgG nebo IgM) nebo protilátky proti β2-glykoproteinu I (anti β2-GP I třídy IgG nebo IgM) a to v minimálním časovém odstupu 12 týdnů mezi jednotlivými laboratorními vyšetřeními.
Léčba: v léčbě se používají tzv. antiagregancia, která zabraňují zvýšenému shlukování krevních destiček, čímž brání srážení krve. Dále se využívá kyselina acetylsalicylová (Aspirin), heparin a kortikosteroidy.
Jak se projevuje antifosfolipidový syndrom - příznaky, projevy, symptomy
-
uzávěry tepen, uzávěry žil kterékoliv tkáně či orgánuněkdy v souvislosti s jiným onemocněním
-
mrtvice
-
infarkt
-
plicní embolie
-
hluboké žilní trombózy
-
…
-
-
jsou změněny parametry srážlivosti krve:v některých případech lze prokázat lupus antikoagulans (cirkulující antikoagulační faktor)
- prodloužený aktivovaný parciální tromboplastinový čas (aPTT)
-
snížená funkce i počet destiček
-
poruchy reprodukce – častější potraty u pacientek s APS
Antifosfolipidový syndrom - obrázek, fotografie
obrázky a fotografie budou doplněny v průběhu roku 2019
