___
Uvažují se vlivy imunitní (tvorba specifických antineuronálních protilátek), ektopická (sekrece hormonů) nebo jim podobných substancí, vlivy nutriční i toxické.
Paraneoplastické syndromy mohou manifestaci maligního procesu předcházet i o řadu měsíců (vzácně i let) nebo se mohou vyvinout současně s jeho manifestací.
Přestože nejsou příliš časté, jejich důležitost je právě v tom, že při každém obdobném neurologickém syndromu musíme myslet na dosud skrytou malignitu a provést komplementní celkové vyšetření.
Nejčastěji se vyskytují u karcinomů plic, prsu, někdy ovaria a lymfomů. Vyskytují se nespecidfické příznaky jako teploty, únava, chudokrevnost, koagulační poruchy a níže uvedené neurologické poruchy.
Hlavní paraneoplastické neuroloogické syndromy:
- encefalopatie - projevují se organickým psychosyndromem (zmatenost, demence, poruchy paměti a struktury osobnosti) a afektivními poruhami (deprese, úzkost). Někdy může být v popředí kmenová symptomatologie se závratěmi, nystagmem, okohybnými poruchami a spastickým syndromem. Může jít i o kombinované encefalomyopatie.
- cerebelární degenerace - dominuje ataxie (nesouměrnost pohybů, špatná koordinace), dysartrie (špatná výslovnost), nystagmus (záškuby očních bulbů), vertigo (závaratě)
- myelopatie - mohou mít klinický obraz různých provazcových poruch, ale postiženy mohou být i přední rohy a vznikají obrazy připomínající amyotrofickou laterální sklerózu (ALS syndromy).
- periferní neuropatie - forma axonální i demyelinizační
- myopatie mívá častěji charakter neuromyopatie (smíšená léze svalová i nervová), ale také dermatomyositida a polymyositida (u dospělých) může být paraneoplastickým projevem
- koagulační poruchy mohou vést k ischemickýcm iktům, zejména trombozám, včetně intrakraniálních žilnních trombóz a tromboflebitid. U maligních procesů je i častější výskyt končetinových flebotrombóz.