Hepatoceulární karcinom neboli laicky řečeno rakovina jater celosvětově obsazuje 5. místo mezi malignitami. Je úzce spjat s virovými chorobami jater (zvláště hepatitida typu B a C) a dále s jaterní cirhózou. V našich geografických podmínkách je jeho výskyt spíše vzácný. Obvykle vzniká po 10-30 letech po infekci viry hepatitidy. K dalším vlivům (příčinám) patří pití alkoholu (alkoholismus a terén jaterní cirhózy), dále u nemocných s hematochromózou, porfyrií (metabolické onemocnění jater).
___
___
Také se zvažuje příčinná souvislost vlivu aflatoxinu (produkt plísně, která může kontaminovat např. burské oříšky), vliv dlouhodobé antikoncepce a anabolik. Diagnostika pomocí ultrazvuku a CT s kontrastem břicha, biopsie ložiska (patologickohistologický rozbor tkáně). Léčba - chirurgická resekce (vytětí), transplantace jater, chemoterapie. Prognóza i přes to stále nepříznivá, přežívání se počítá spíše na měsíce.
Jak se projevuje hepatoceulární karcinom, rakovina jater – příznaky, projevy, symptomy
- často asymptomatický (bez příznaků)
- bolest v oblasti jater
- nechutenství, hubnutí
- bolesti v kostech
- svědění
- zvětšení objemu břicha + ascites (tekutina v dutině břišní)
- ikteru (žluté zabarvení kůže a bělma)
- pohmatově játra zvětšená a tvrdá
- obraz jaterního selhání nebo sepse
- u nemocných s jaterní cirhózou náhlé zhoršení
- laboratorně - biochemie a krevní obraz
- známky pokročilé jaterní cirhózy – zvýšení ALP,GMT, LDH,
- hypercalcémie (zvýšná hladina vápníku v krvi),
- hypoglykémie,
- zvýšený celkový cholesterol,
- leukocytóza (zvýšený počet bílých krvinek),
- trombocytóza (zvýšený počet krevních destiček),
- porfobilinogen v moči,
- zvýšený onkomarker AFP.