Otrava mědí (anglicky copper poison, copper toxicity). Měď se řadí mezi tzv. stopové prvky. Abychom mohli označit jistý prvek za stopový, musí se v organismu vyskytovat v množství menším než 50 ppm (< 50 × 10−6 g/g). Stopové prvky řadíme mezi tzv. esenciální prvky. To jsou takové, které si tělo samo nedokáže vytvořit a musí je přijímat v potravě, přičemž potřebný příjem v potravě je nižší než 50 mg/den.
___
___
V průmyslu se měď používá jednak jako čistý kov, ale také jako slitina. Konkrétně bychom její využití našli nejvíce v elektrotechnickém průmyslu, ve strojním průmyslu, chemickém, ale také potravinářském. Rovněž je měď součástí fungicidů (přípravky proti houbám).
Smrtelná dávka síranu meďnatého pro člověka je přibližně 7 až 10 gramů.
Zdroje mědi v potravě: měď najdeme také v potravinách, jako jsou vejce, maso a luštěniny.
Účinky mědi v lidském organismu: Měď se podílí především na krvetvorbě, při které je důležitá pro zabudování železa do molekuly hemu. Dále se podílí na tvorbě vlasů a pigmentů a je součástí antioxidačních řetězců. Nemalou roli hraje také při imunitních reakcích.
Diagnostika: Přítomnost stopových prvků v organismu zjišťujeme laboratorními metodami, konkrétně atomovou absorpční spektrofotometrií.
Léčba: Základem léčby otravy je odstranění zdroje mědi.
Jak se projevuje otrava mědí - příznaky, projevy, symptomy:
-
„horečka z kovů“ připomínající chřipkové onemocnění
-
horečka
-
bolesti svalů
-
slabost
-
lehká dušnost
-
pocení
-
-
ikterus (žloutenka)
-
poškození jater
-
poškození ledvin
