Stockholmský syndrom (anglicky Stockholm syndrome) je paradoxní psychologický jev, který obecně popisuje sympatie zajatců ke svým věznitelům. Z nedávné doby si možná vzpomínáte na případ rakouské školačky Nataschy Kampuschové, kterou její únosce věznil celých osm let ve sklepě svého domu. Pojem Stockholmský syndrom se používá od roku 1973, kdy byla přepadena jedna ze stockholmských bank (viz obrázek vlevo).
___
___
Tehdy odborníci poprvé identifikovali a popsali tento syndrom u několika rukojmích, kteří byli zadržováni loupežnými pachateli.
Léčba: komplexní psychiatrická péče včetně psychoterapie, vyhledat pomoc psychologa, v případech domácího násilí pomoc v manželské či rodinné poradně
Jak se projevuje Stockholmský syndrom - příznaky, projevy, symptomy
-
specifická pozitivní emoční i afektivní vazba oběti (např. rukojmí) na pachateli trestného činu (např. únosci)
-
závislost této oběti na pachateli
-
solidarizující chování oběti s pachatelem, až zapírání uskutečněných trestných činů
-
často také vzplanutí milostného vztahu mezi obětí a pachatelem
-
vyskytuje se též ve vztazích některých vězňů a jejich vyšetřovatelů
-
běžné i v situacích domácího násilí – bývá to právě stockholmský syndrom, co váže týrané ženy k jejich manželům, týrané manžely k jejich manželkám, či týrané děti k jejich matkám