Syndrom vyhoření (anglicky burn-out syndrome) je psychické onemocnění, které se vyskytuje zejména v oblasti pracovní oblasti. Toto duševní onemocnění je typické citovým a mentálním vyčerpáním. Často jde o důsledek dlouhodobého stresu a týká se nejvíce lidí, kteří pracují s jinými lidmi (příkladně lékaři, zdravotní sestry, učitelé, psychologové, právníci, policisté, telefonní operátoři a další).
___
___
___
___
Od deprese nebo prosté únavy se syndrom vyhoření liší hlavně tím, že se vztahuje výhradně na onu krizovou oblast a jeho součástí jsou pochybnosti o smyslu své práce.
Syndrom vyhoření se rozvíjí postupně a má několik fází:
Léčba: Tak jako u jiných nemocí, i u syndromu vyhoření je velice důležité začít s léčbou co nejdříve. Nejjednodušší je bojovat s vyhořením už ve fázi stagnace. Bohužel jde však o plíživý proces, a proto si mnoho lidí ani neuvědomí, že se blíží nějaké nebezpečí. Pokud tedy problém dospěje až do konečné fáze vyhoření, je nejefektivnější svěřit se do péče psychologů či psychiatrů. Úspěchy jsou pozorovány u kognitivně-behaviorální terapie či logoterapie. Důležitým prvkem v boji proti syndromu vyhoření je odpočinek, relaxace a pravidelný pohyb.
- fázi počáteční (fáze nadšení),
- vystřízlivění,
- frustrace,
- apatie a
- rozvinutý syndrom.
Léčba: Tak jako u jiných nemocí, i u syndromu vyhoření je velice důležité začít s léčbou co nejdříve. Nejjednodušší je bojovat s vyhořením už ve fázi stagnace. Bohužel jde však o plíživý proces, a proto si mnoho lidí ani neuvědomí, že se blíží nějaké nebezpečí. Pokud tedy problém dospěje až do konečné fáze vyhoření, je nejefektivnější svěřit se do péče psychologů či psychiatrů. Úspěchy jsou pozorovány u kognitivně-behaviorální terapie či logoterapie. Důležitým prvkem v boji proti syndromu vyhoření je odpočinek, relaxace a pravidelný pohyb.
Jak se projevuje syndrom vyhoření, burn-out syndrom - příznaky, projevy, symptomy
- sklíčenost,
- popudlivost,
- bezmocnost nad svým osudem,
- nechuť k práci, cynismus,
- zapomínání,
- nesoustředěnost při pracovním procesu,
- snížená ochota pracovat s lidmi,
- stažení se sám do sebe,
- soukromé konflikty,
- časté jsou potíže se spánkem, jídlem,
- rychlý nástup únavy,
- přeměna dlouhodobého psychického napětí v somatické potíže (např. zvýšení kravního tlaku apod.)
Velký článek o syndromu vyhoření je zde.