Posttraumatická stresová porucha (PTSP synonymně posttraumatický stresový syndom anglicky posttraumatic stress disorder zkratka PTSD, též Post-Vietnam syndrome) je stav, kdy je pozměněna resp. narušena přirozená reakce člověka na nebezpečí, čili pocit strachu a příprava těla na obranu. Lidé s PTSD se mohou cítit ohroženi, i když už nejsou v nebezpečí.
___
___
Posttrraumatická stresová porucha PTSD se nejčastěji vyvine po děsivé životní události, jejíž součástí byla např. fyzická újma nebo hrozba újmy na zdraví (přepadení, znásilnění, mučení, únosu nebo drženi v zajetí, zneužívání dětí, dopravní nehody, vraky vlaků, haváriemi, bombardování, nebo přírodních katastrof, jako jsou povodně nebo zemětřesení). PTSD mohou trpět jednak osoby, jež utrpěly osobně nějakou újmu, ale také příbuzní těchto osob, kteří sami vyvázli bez úhony a byli například pouze svědky události. Poprvé byla PTSD popsána v souvislosti s válečnými veterány.
Proč vlastně posttraumatická stresová porucha PTSD u někoho vzniká a u někoho ne, není dosud úplně jasné. V současné době se vědci zaměřují na studium genové informace u lidí trpících PTSD, popřípadě na to jak je možné tyto geny zodpovědné za vytváření a ukládání vzpomínek ovlivnit.
Diagnostika: Diagnózu stanoví lékař na základě přítomnosti a doby trvání níže uvedených příznaků.
Léčba: Základem léčby PTSD je psychoterapie. Je také možné použít léky. Psychoterapie u PTSD obvykle trvá 6 až 12 týdnů, ale může trvat déle. Výzkum ukazuje, že podpora ze strany rodiny a přátel může být důležitou součástí léčby.
Jak se projevuje posttraumatická stresová porucha, PTSP - příznaky, projevy, symptomy
- vzpomínky-prožívá trauma znovu a znovu, včetně fyzických symptomů, jako bušení srdce nebo pocení
- zlé sny
- děsivé myšlenky
- pobyt daleko od míst, událostí nebo objektů, které jsou připomínkou zkušeností
- citová otupělost
- pocit silné viny
- deprese
- strach
- ztráta zájmu o aktivity, které byly příjemné v minulosti
- pocit napětí
- problémy se spánkem
- výbuchy vzteku
- děti a dospívající mohou mít extrémní reakce na poranění, ale jejich symptomy nemusí být stejné jako u dospělých
- velmi malé děti mohou mít tyto příznaky:
- noční pomočování
- nemluví
- vazba na jednoho z rodičů