Autofagie (anglicky autophagy, autophagocytosis) - slovo autofagie je odvozeno od řeckého „auto“ a „phagy“ (sám sebe jíst). Autofagie je proces, který se uplatňuje zejména při lyzozomálním rozkladu proteinů. Ten se podílí na stárnutí buňky a její smrti. Dále autofagie pomáhá odstraňovat mimobuněčné proteiny a také je jediným známým mechanismem vedoucím k rozkladu vysokomolekulárních nitrobuněčných proteinů a organel.
___
___
Autofagii můžeme rozdělit do 3 typů a to – makroautofagi, mikroautofagie a autofagie zprostředkovaná tzv. chaperony (speciální protein, který v buňce pomáhá skládat bílkoviny do jejich správného prostorového uspořádání). Při makroautofagii jde o neselektivní rozpad bílkovin, při mikroautofagii jsou likvidovány pouze určité organely v buňce. Konečně autofagie zprostředkovaná chaperony je charakteristická přepravou těchto chaperonů ven z buňky.
Jak se projevuje autofagie - příznaky, projevya, symptomy
-
za normálních okolností
- recyklace nitrobuněčných bílkovin
- přežívání za nepříznivých podmínek (hladovění, apod.)
- regulace embryonálního a novorozeneckého vývoje
- kontrola růstu buněk
-
v patologiiv karcinogenezi (v tvorbě rakovinných buněk)
- může být příčinou řady chorob nervového a svalového systému, popř. chorob infekčních
-
podstatou nádorového onemocnění je nekontrolované množení buněk
