Maligní neuroleptický syndrom (anglicky malignant neuroleptic syndrome) je soubor příznaků vznikající v souvislosti s užíváním neuroleptik (antipsychotik), nebo při náhlém vysazení antiparkinsonik. Jedná se o léčiva sloužící k léčbě hlavně psychóz, dále pak bipolární afektivní poruchy, úzkostí, agresivity či deprese. Maligní neuroleptický syndrom je vzácné, ale závažné onemocnění projevující se hypertermií (zvýšenou teplotou těla) a parkinsonismem - zejména těžkou svalovou ztuhlostí (rigiditou).
Příčina: příčinou je zřejmě buď abnormální odpověď kosterního svalstva na tyto léky, změna regulačních mechanismů v mozku, nebo přímý toxický vliv na kosterní svalovinu. Mortalita bývá kolem 10 %.
Diagnostika: podle příznaků nemoci s anamnézou užívání antipsychotik, dále bývá v krvi leukocytóza a zvýšená hladina kreatinkinázy a v moči vyšší obsah myoglobinu.
Léčba: včasné rozpoznání a vysazení antipsychotik, snižování horečky, hydratace, dantrolen, farmakoterapie parkinsonismu agonisty dopaminu (bromokriptin, amantadin, levodopa). Často příznaky vymizí po ukončení terapie neuroleptiky.
Jak se projevuje maligní neuroleptický syndrom – příznaky, projevy, symptomy:
-
hypertermie (zvýšená teplota těla) až hyperpyrexie (horečka)
-
hypertenze (vysoký krevní tlak)
-
tachykardie (zrychlená srdeční akce)
-
poruchy vědomí
-
parkinsonismus
-
- svalová rigidita (ztuhlost)
-
- hypokineze (zmenšený rozsah pohybů)
-
- bradykineze (zpomalený pohyb)
-
- maskovitý obličej – zhoršené pohyby mimických svalů
-
- obtížný začátek pohybu
-
- poruchy chůze – nestabilita
-
- klidový třes
-
- změny vědomí
-
- tichá, pomalá řeč až afázie (neschopnost mluvit)
-
dále leukocytóza (zvýšené množství bílých krvinek) bez posunu doleva
-
zvýšená hladina kreatinkinázy
-
vyšší obsah myoglobinu v moči
