Známe celou velkou škálu projevů epilepsie. Mezi nejběžnější záchvaty ale patří grand-mal, petit-mal, parciální konvulze a zahledění. Jaký je jejich průběh se dočtete ve stručnosti a laicky vysvětleno na této stránce.
___
___
Grand mal
A teď už k vlastním záchvatům. První skupinou jsou tzv. celkové čili odborně řečeno „generalizované záchvaty“ , kam patří grand mal čili velký. Postižený člověk může a nemusí mít tzv. auru, což je krátký několikavteřinový „zvláštní“ pocit před záchvatem. Jedná o brnění, čichové či jiné vjemy. Souvisí s tím, ze které části mozku je záchvat spouštěn. Poté se obvykle ozve výkřik, člověk padá k zemi, upadá do bezvědomí jeho svaly se napínají v křeči. To trvá několik desítek sekund, než jsou křeče vystřídány záškuby končetin. Objevuje se lapavé dýchání, pěna u úst, člověk se často pokouše, pomočí nebo pokálí. Po odeznění křečí (mozek se vyčerpá) dojde k několikaminutovému hlubokému bezvědomí, ze kterého se pacient postupně probírá k vědomí, chvíli bývá zmatený, než se probere k plnému vědomí. Na záchvat si však nepamatuje.
Co je to status epilepticus, epileptický status?
Petit mal, absence ad.
Dalšími typy generalisovaných záchvatů mohou být záchvaty obvykle u starších dětí (3-7 let) nebo dospívajících, nazývané dříve „petit mal“ („malý záchvat“). Ty se projeví zahleděním, chvilkovým nevnímáním, postižené dítě nereaguje ani neodpovídá. Tyto chvilkové záchvaty mohou vést k obtížím ve škole, protože dítě chvilkově nevnímá. To může být považováno mylně za nepozornost. Existují i atonické záchvaty (náhlá ztráta svalového napětí) vedoucí k pádu eventuálně „myoklonické“ záchvaty projevující se záškubem celého těla.
Parciální záchvaty
Druhou skupinou jsou záchvaty parciální (částečné, fokální, omezené na určitou oblast mozku), ty jednoduché se projeví vždy podle toho, která oblast mozku je postižena. Mohou se objevit záškuby poloviny těla, pocit brnění, pocity divných vůní či zvláštní chuti v ústech. Tyto záchvaty nebývají provázeny poruchou vědomí. Existují i psychogenní záchvaty, což jsou stavy dokonale napodobující epileptické záchvaty. Nejedná se však o epilepsii, příčina je psychická. Pacient si jich nemusí být vědom, samozřejmě se občas vyskytnou i případy simulace záchvatů z čistě účelového hlediska.
