Prosopagnosie (obličejová slepota, anglicky prosopagnosia) - slovo prosopagnosie pochází z řeckého základu, kdy prosopon znamená tvář a agnosia nevědomost. Je také někdy označována jako obličejová slepota. Lidé s touto poruchou mají problém rozpoznvat tváře, zatímco jiné aspekty vizuálního zpracování a fungování (např. rozhodování) zůstávají nedotčeny.
___
___
Termín prosopagnosie původně označoval stav po akutním poškození mozku a poprvé o ní byla zmínka již v 19. století. Poprvé však termín prosopagnosie použil až v roce 1947 Joachim Bodamer, německý neurolog.
Příčina: Existují dva základní typy prosopagnosie: získaná a vrozená. Získaná prosopagnosie vzniká následkem poškození okcipitálního či temporálního laloku. U tohoto typu byla někdy schopnost tváře rozpoznat přítomna, na rozdíl od vrozené, kdy jednotlivec nikdy tuto schopnost nerozvinul.
Diagnostika se provádí na základě různých testů, při kterých jsou jedinci požádáni o identifikaci známého obličeje. Tento test je však obtížné standardizovat. Další zkouškou je Benton Facial Recognition Test. V poslední době se však vyvíjí mnoho jiných testů.
Léčba bohužel v tomto případě většinou není možná. Je možný pouze určitý trénink paměti, jehož úspěch je závislý na stupni poškození mozku.
Jak se projevuje prosopagnosie, obličejová slepota - příznaky, projevy, symptomy
- aperceptivní typ
- apercepce: vnímání na základě zkušenosti
- neschopnost zapamatovat si obličej a tedy dvakrát označit stejně vícekrát tutéž osobu
- mohou být schopni rozpoznat osoby na základě jejich oblečení, účesu nebo hlasu
- asociativní typ
- neschopnost spojit a vybavit si informace o osobě na základě rozpoznání obličeje
- vývojový typ
- vrozená forma
- celoživotní deficit
- neschopnost rozpoznat obličej
- děti mohou tíhnout k různým karikaturám, jelikož nejsou schopny rozpoznat, co je normální a co ne
